Au pair memories

  Návštěva z Marsu a kaviárová katastrofa na Pařížské svatbě  Myslím, že v první kapitole jsem jásala, že pojedu s rodinou de Valmontových na svatbu do Paříže. Pařížééééé. Doufám, že cítíte to nadšení. Kdybych ale tehdy jen věděla, co mě čeká, rychle bych si to rozmyslela. Do Paříže jsme jeli v pátek odpoledne. Rodina de Valmontových měla jedno opravdu velké auto, kam jsme se všichni paradoxně vešli. Byl to takový mikrobus, který řídil sám Henri. Cesta z Lille do Paříže autem nám zabrala asi 3 hodiny. Děti pospávaly nebo brebentily, a než jsme se nadáli, proplétali jsme se rušnými ulicemi Paříže. Anne-Marie mi vysvětlila, že je to svatba jedné její sestřenice a že na ní bude celá její rodina. Prý si bere nějakého pařížského finančníka. Anne-Marie se těšila na celou svoji rodinu. Kromě sestřenic tam měly být její tety, rodiče, bratranci a hlavně její oblíbený bratranec Jean-Luc, se kterým trávila dětství. Já byla především nadšená z Paříže. Trochu mě mrzelo, že nevidím z auta ž...

  Jak jsem nabídla mému francouzskému kamarádovi milostné hrátky pod rozkvetlou třeští  🍒 Stačí si splést jedno jediné slovíčko a z romantického polibku pod rozkvetlým stromem je netradiční pozvánka na skupinové orgie..... Třetí týden v mé francouzské hostitelské rodině přinesl zásadní zvrat: dostala jsem v neděli odpoledne volno. Jako každou neděli, abych byla přesná, jenže až tentokrát jsem se rozhodla využít ho na maximum. Od rodiny jsem měla přísný zákaz stýkat se s cizími lidmi – a hlavně s muži. Existovala však jedna výjimka. Pierre. Pierre byl můj kamarád, vlastně „penfriend“- zkrátka přítel na dopisování. Znali jsme se už přes rok. Celé to začalo, když jsem tehdy s partou kamarádů z naší vesnice vyrazila reprezentovat jednu organizaci do Německa. Připojili jsme se k obřímu davu mladých lidí z celého světa, navštěvovali všemožná setkání, koncerty, akce a výstavy. A pak jsme na ulici potkali skupinku francouzských kluků. Okamžitě mi blesklo hlavou, že to je moje šance. ...

Sára a Matthieu 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🎸🍷 🍷Párty na břehu Vltavy „Holky, vy fakt neuvěříte, s kým se příští týden potkám!“ vyhrkla Sára nadšeně, sotva dosedla k našemu tradičnímu stolu v baru Le Sancerre, kde jsme se opět všechny sešly. Pátraly jsme v paměti, ale takhle narychlo nikoho z nás vůbec nic nenapadlo. Jen jsme na ni zvědavě koukaly a čekaly, co z ní vypadne. „S Matthieuem!“ rozzářila se Sára štěstím. „Konečně jsme se po tom všem domluvili a příští týden máme v Paříži sraz.“ „Ty jo, vážně? Tak to je teda něco!“ jásaly jsme okamžitě s ní a v duchu se vrátily o několik měsíců zpátky, kdy tenhle příběh v Čechách vlastně začal. Všechny jsme tehdy studovaly na stejné univerzitě a sdílely společnou vášeň na stejném oboru – na francouzštině. A jak už to ve větších univerzitních městech bývá, nachází se tam Francouzská aliance. Pořádá  jazykové kurzy, výstavy, doprovodné akci nebo koncerty. Přesně takhle jsme po jedné obzvláš...